Jaký byl poslední z Jediů

18. prosince 2017 v 0:00 |  Můj Blog
Než jsem se rozhodl napsat tenhle pohled na film, musel jsem si přečíst "recenzi" na předchozí díl. A musím říct, že jedno konkrétní tvrzení snad budu muset vzít zpět. Nebo jej trošičku vysvětlit a poupravit. Možná si však kladete důležitější otázku. "Nový článek?!! Byl ten film tak dobrý nebo tak špatný, že tě to přimělo přidat nový článek?" Inu pravda je taková, že jak už jsem letos na tomto blogu zmiňoval- opar, kámo. Když myslíš, že ses ji ho už zbavil, objeví se znovu v tu nejneočekávanější chvíli. Snad abych se dal do samotného článku, dokud jsem ještě čerstvý z kina, že? No a samozřejmě očekávejte nějaké ty SPOILERY.



Začnu tím nejlepším, co mohlo tenhle film potkat. Jednak je to Epizoda VII a pak také mnohé negativní reakce lidí, kteří film již viděli a naopak pozitivní reakce kritiků. I když jsem se díval na hodnocení, které jsem předchozí epizodě udělil, považuji ji za jednu z nejzbytečnějších a svým způsobem nejlínějších v celé sérii- pravděpodobně jsem udělal takto vysoké hodnocení jen z čiré emocionální vazbě k SW a k jisté dávce nostalgie. Proč to zmiňuji? No protože jsem šel do kina s tím, že horší než předchozí epizoda to být nemůže, což je vždycky fajn, protože čím nižší máte očekávání, tím více můžete být mile překvapení. Další dva faktory odkazují prakticky na to samé. Lidé, jejichž úsudku důvěřuji spíše než valné většině rádoby kritiků, jejichž přínos společnosti bych přirovnal charitativní akci, na které hraje baseball tým s kapitánem C. Ronaldem proti týmu pařezů s Downovým syndromem za účelem podpory výzkumu léků rakoviny mozku medúz, očekávání také značně snížili. Vyzbrojen těmito pocity a informacemi jsem usedl a sledoval prostřední část nejnovější trilogie.
A bylo to kurevsky boží!

Atmosféra

Začnu asi tím, čím většinou končím. Což jsou takové ty detaily, které dělají film uvěřitelným. Což je zrovna ve světě Star Wars docela paradox. Tím myslím takové ty nápady jako jsou planeta pokrytá solí, křišťálové lišky, či nejrůznější druhy mimozemšťanů. To je tady vše dotaženo k dokonalosti a dává vám to pocit, že takhle nějak by vše mohlo fungovat a působí to přirozeně. To je ale asi u filmu takového rozměru povinnost. Tvor, který mi jednoznačně ale nesedl, byla nějaká ta zvláštní sova (Porg), kterou všichni známe s trailerů, kde dělala doprovod Žvejkovi (s Chewiem běžte do prdele, děkuji). Ne snad, že by byl nějakým způsobem protivný nebo otravný, šlo spíše o skutečnost, kdy se Žvejk chystal večeřet evidentně jednoho z tohoto druhu. Člověk se pak při každé scéně cítil zvláštním způsobem provinile. Ale to je dost možná mou citlivou stránkou, která chrání velrybí mláďátka a tak… Jo holky, jsem k mání. Co se zbytku atmosféry tvořících prvků týče, tady se nedá snad nic zkazit. John Williams je zkrátka Pán, který nemůže být zkrátka v tvorbě ikonických melodií překonán (zastánci Hanse Zimmera jakožto skladatelské jedničky pěkně poprosím, ať mi vypíší jiné ikonické melodie než z Batmanovské trilogie, Počátku nebo Pirátů z Karibiku). Vizuální stránka scén, bitvy, souboje, pro Star Wars typické přechody mezi scénami, to vše tady zkrátka je. Ale s tím se počítá stejně jako s tím, že ženy neví, co chtějí, James Cameron odloží o dalších 12 let pokračování Avatara a tím, že TV Nova povýší reportáže z "Paní Marcelu bodla včela" na "Paní Tereza snědla čokoládu a nebylo ji dobře."

Příběh

Přesně to, co z valné části film takovým filmem, jaký skutečně je, protože se vším výše zmíněným se již počítá. Když se zamyslím nad celým průběhem filmu, připadá mi, jako kdyby film popisoval skutečně jen události odehrávající se v průběhu cca 3 hodin a to i přes to, že se zde odehraje spousta věcí. Ne, že by to ve výsledku, nějak zásadně vadilo, ale v úplném výsledku to působí jako natáhnutá epizoda seriálu. Kurevsky natáhnutá epizoda. Hlavně vezmeme-li v potaz počet zvratů a úmrtí provázející tento příběh. Upřímně zvratů je zde opravdu dost a příběh působí opravdu neokoukaně. Což po zkušenosti s předchozí epizodou je jako volný hajzl po burritovém pátku. Bohužel i zde mám několik málo výtek. Aaano, teď přijde ta značně spoilerová část- byli jste varováni. Chápu sice důvod a význam Snokeovi smrti, ale způsob provedení z něj dělá totálně idiotskou postavu naivnější než holka, která k vám přišla domů na "casting". To vše je ještě podkresleno demonstrací jeho schopností, které působí, že jednoznačně předčí jakéhokoliv doposud viděného Jedie nebo Sitha. Dokonce chápu i myšlenku toho, že skutečně viděl, dokázal Kylo Renovi číst myšlenky a jen nedokázal rozpoznat, kdo je jeho skutečný nepřítel, ale no ták! Říkejte si, co chcete, zemřít měl, ale rozhodně nějakým mazanějším způsobem. To byl jeden z těch zásadnějších nedostatků. Pak jsou tady takové, u kterých si říkáte, že nevíte, jestli je to vlastně WTF nebo FTW (těmihle zkratkami jsem doslova omládl). A to jsou ty situace, kdy Leia použije sílu, nebo kdy Luke použije sílu k nějakému typu holografického přenosu, v neposlední řadě pak situace, kdy duch dokáže přivolat blesky. Člověk si pak říká, jaké jsou hranice a zda takhle nemohl třeba už dávno usmažit samotného Palpatina za doby jeho vlády, ehm. Se zmíněným duchem se mi vybavují ještě jisté situace, které jsem u předchozího dílu nesnášel. Sice odkazy na původní trilogii. Oproti minulému dílu, který působil jako jeden celý odkaz na epizodu IV, tady jsou ty odkazy použity chytře a nenuceně. Těžko říct, jestli ve výsledku byly záměrné, nebo je zkrátka vidím už i tam kde nejsou. Na mysli mám konkrétně situace jako nástup Yody na scénu, zrádce v druhé polovině filmu (hacker - Lando) a podobně. No a samozřejmě nesmím zapomenout na ty nejmenší a nejstupidnější chyby. Namátkově odkaz na modré mléko (v celé předaleké galaxii mají evidentně všichni tvorové modré mléko) a pak situace, kdy na křižníku musí někdo zůstat, aby ji mohl pilotovat, ve světě, kde mají vozidla ignorující gravitaci, létají ve stíhačkách hyperprostorem, světelné meče je po vytažení instantně neupečou, ale autopilot je už evidentně moc velké scifi.

Postavy

Důležitým prvkem každého filmu jsou samozřejmě postavy, které utváří děj. V tomto hledisku má film značnou výhodu, protože valná většina byla již představena v minulých dílech a zhruba víme, co od nich čekat a to umožňuje příběhu radikálně jejich charaktery rozvíjet. Finn je stále ten divně otravný černošský stalker (dobrý námět na horor), který oproti předchozímu dílu byl značně odkloněn na vedlejší kolej, u Rey se čím dál více projevuje světlá strana, takže se z ní logicky stává mnohem větší pokrytec a stupidní kus tuskeního lejna, princezna Leia je stále ta, která si myslí, že její smýšlení je nejlepší. Takto bych mohl samozřejmě pokračovat dále. Jsou tady ale jisté aspekty některých postav, které vnímám pro děj tohoto a nadcházejícího filmu zásadní. Odchod Hana značně ublížil Žvejkovi, který jednak nemá tolik prostoru jako dříve a především díky Hanovi bylo prakticky Žvejkovi rozumět. Je pravda, že už ani v 7. epizodě neměl takovou důležitou roli jako v trilogii původní, nicméně, kdo by neměl rád ikonického Wookieho, že? Další postavou, u které cítím, že není něco úplně tak jak by mělo je kapitánka Phasma. Jednoznačně na mě působí dojmem umělého vytvoření nového Boba Fetta. Od vzhledu až po minimální prostor na plátně. Tak nějak to ale nefunguje a vyloženě ikonickou se nestává. Co naopak působí více než svěže je Luke Skywalker. Skutečnost, že ani on, mistr Jedi, není neomylný a kvůli svému chvilkovému pochybení rozpoutal celé tohle nové peklo, působí hrozně uvěřitelně a lidsky. Co naopak působí možná lehce kontraproduktivně, jsou události okolo Snoka a Rey. Konkrétně jejich minulost. Co živilo internetové diskuze značnou dobu, byla Snokova skutečná identita a nejrůznější teorie o jeho původu. Ta samozřejmě nebyla nikterak odhalena a vzhledem k tomu, že byl bez nějakého bližšího představení smazán ze scény, necítím, že by se k němu v budoucnosti chtěli tvůrci nějak zvlášť vracet. U Rey se jedná prakticky o to samé- o její původ. Je sice těžko uvěřitelné, že dítě nějakých "obyčejných opileckých pobudů" oplývá takovou silou a existuje velká pravděpodobnost, že v nadcházejícím finálním díle nové trilogie, se o její minulosti dozvíme více, ale pokud by tohle měly být všechny informace, které dostaneme, působí to celé tak nějak… divně. Ne, opravdu, lepší slovo mě nenapadá. Protože backstory právě těchto dvou postav byly přesně to, co živilo ty celé dva roky SW fanbase. Ale je samozřejmě možné, že nás ještě tvůrci v nadcházející epizodě něčím překvapí. No a pak je tady jedna postava, kterou zcela záměrně neustále vynechávám…

Kylo Ren

Ve finálním hodnocení k minulé epizodě jsem napsal, že Kylo Ren rozhodně není novým Darth Vaderem. To sice stále platí, ale je potřeba to trošičku rozvést. Před dvěma lety měla tato věta ne zrovna pozitivní charakter. Nyní je to přesně naopak. Pokusím se vysvětlit proč. Vytvořit kvalitní "zápornou" postavu pro novou trilogii musel být jednoznačně nelehký úkol. Nechci úplně rozebírat, co dělá "zápornou" postavu dobrou a co ne, ale určitě je to skutečnost, že musí vzbuzovat strach, mít zajímavý motiv a zachovávat si nějaké to tajemno. Udělat druhého tajemného Darth Vadera by samozřejmě působilo jen jako tupé vykrádání něčeho, co už známe a nikdy by to nemohlo dosáhnout takových hodnot, jaké původní sithský lord měl. Tak jak v minulé epizodě na mě působil Kylo Ren nemastně, neslaně, tady se nebojím říct, že celý film táhne nahoru. Je zde krásně vykreslen vývoj postavy, který je především uvěřitelný. Veškeré jeho reakce, rozhodnutí a činy působí více než přirozeně a nebojím se tvrdit, že by se v něm mnozí dokázali jednoduše zhlédnout. To v kombinaci s hlasem Adama Drivera utváří postavu, kterou chcete vidět více a více. Pravděpodobně v našich očích nikdy nebude dosahovat takových hodnot jako Darth Vader, ale to je dle mého názoru převážně sentimentem, u mě se každopádně vyhoupl hodně nahoru. Jedna scéna mluvící za vše je rozhodnutí vzít věci do vlastních rukou a nastolit vlastní řád. Je totiž celkem logické, že ideologii z říše nesmažete tím, že jen svrhnete hlavního vůdce, musíte se velení ujmout sami. Což v tomto případě stálo zahodit veškerou minulost a začít budovat vše od začátku. Přesně v tomhle okamžiku Rey zklamala- nedokázala se obětovat pro větší dobro.

Celkové hodnocení


Jednoznačně si tenhle můj niklák Myšák zaslouží. Děj odsýpá jak má, postavy nejsou ploché, příběh je (do značné míry) originální, hudební podkres skvělý. Co více si přát? To je docela zapeklitá otázka, protože stále tam chybí nějaké "to". A je dost možné, že se "toho" ani nikdy nedočkáme. A to jednoduše proto, že se jedná již o 8. regulérní díl série. Chybí tomu sentiment, nějaká přidaná hodnota něčeho úžasného nebo neviděného. Což může být zapříčiněno i přehlcením trhu, kde už není taková nouze o filmy daného typu. Skutečně bych si přál vidět tento díl očima dítěte, protože bych měl možná pro tuhle epizodu ještě lepší hodnocení. Největším záporem celého filmu, který se možná ještě prohloubí, až opadnou emoce a ráno vstanu z myšlenkou "jak jsem něco takového mohl tak vychválit" je skutečně ta minimální různorodost. Tím, že film pojednává o událostech v průběhu několika málo hodin (alespoň tak na mě působí), tak zde není tolik různých lokací, jak bývá zvykem. Valná většina stopáže se totiž odehrává ve vesmíru, potažmo v notoricky známých korábech a až zbytečně moc dlouho na zbytečně malém ostrově. Jednoznačně je to však Star Wars, které chci vidět znovu. Tyhle Hvězdné války dělají ze svého předchůdce ještě táhlejší, protivnější a úmornější úvod k tomuhle dílu. Otázkou tedy zůstává, jak se podaří tuhle trilogii zakončit?

90/100

"Nejlepší potitulková scéna, jakou jsem kdy viděl!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama