Konec?

1. dubna 2017 v 21:46 |  Můj Blog
Je prvního dubna a vychází teprve první článek? Jistě se ptáte: Co se stalo? Skončil snad takhle neoficiálně blog? Je špatné, když masturbuji nad fotkou termosky s nasazenou rukavicí? Odpovědi na všechny tyhle spoustu dalších otázek se v tomto článku nedozvíte. Ptáte se proč? Tak to jste asi špatně přečetli předchozí větu, protože jinak byste se znovu neptali. Jumal kurat!



No dobrá odpověď na některé otázky Vám vám (ne, velké V si nezasloužíte) budu muset dát. Takže, ano. Je to přesně tak. Je mi to líto, mrzí mě to, ale opravdu je to kuradi divné masturbovat nad fotkou termosky s nasazenou rukavicí. To jako nemáte termosku doma, abyste se nemuseli dívat jen na obrázek?? I když pointa bude asi někde jinde. No a teď zpátky k blogu.

Abychom pochopili souvislosti musíme se pravděpodobně podívat do minulosti a na nějaké ty statistiky. Aaano, statistiky! Každý má rád statistiky, že jo? Hlavně během krásné (většinou) nepracovní soboty. No dobře, tak se na ně vykašleme, no.
Celé tohle šílenství začalo před třemi lety začátkem února. Přiznám se, že všechny tři "narozeniny" tohohle blogu jsem chtěl zpestřit nějaký supr čupr článkem, ale tak nějak jsem na to vždycky zapomněl. Mohl bych se samozřejmě vymluvit na to, že ty narozeniny nejde přesně určit. Ale já se nevymlouvám. To já nedělám. To a ještě bývalou... ehm. Když už jsem podotkl to, že se narozeniny vlastně nedají jednoznačně určit, měl bych to vysvětlit. Tedy vlastně ne úplně nutně, ale tak nějak chci. Myšlenka psaní blogu tady totiž byla už mnohem dříve. Vždy když jsem se bavil se zmrdy, na které jsem si zvykl svými přáteli, říkali mi: "Ty vole, Střížo, nechceš si tohle napsat na blog?" Zde si všimněte jak je v konverzaci důležitá intonace, protože tahle věta se dá vyložit různě. A to jak: "Ty vole, Střížo! To je úplně boží myšlenka! Měl by ses o ní podělit s celým světem!", tak i jako: "Ty vole, Střížo. Ty seš ale kretén. Piš si to raději na blog a mě s tím neotravuj." Myslím, že všichni víme, která varianta je ta správná.

A přesně na tom to stálo. Na myšlenkách. A tou hlavní myšlenkou celého blogu bylo psát krátké výstižné články plné mých životních mouder (samozřejmě). Postupem času se však články začaly značně prodlužovat aniž bych si to uvědomoval. Ne snad, že by v tom byl problém, ale do jisté míry to začalo svádět k tomu nepsat jen moudra, ale více strukturované články (nejsem si jistý, jestli jsem použil správně slovo "strukturované", ale ještě pořád je to můj blog, takže persse). Což nakonec vygradovalo v Pohádku o princezně, která milovala jen jídlo. A ne snad, že bych s ní nebyl spokojen, jen se to celé začalo chýlit jinam, než bylo zamýšleno. Ale to je zkrátka vývoj. Což by si měla vzít k srdci česká YouTube "scéna". Nebo raději ne. Vyvinout a posunout rakovinu někam dál je silně stupidní nápad.

Poslední druh článku, který se stal pro blog typickým, byly filmové recenze, abyste správně pochopili podstatu filmu a nebyli jen tuctové stádo ovcí. A v tomhle bych viděl největší kámen pomyslného úrazu. Až na několik vyjímek se na blogu začaly objevovat prakticky jen tyhle články. Zase, je to můj blog (Šmarjá, já jsem majetnický!) a ani trošku těch článků nelituji, ale nechtěl jsem, aby se z toho stal filmový blog. Chvilku jsem dokonce uvažoval přesměrovat tyto články na samostatný "střížův filmový blog", vzhledem k jejich množství. Vzhledem k tomu, že mám mnohdy problém ukočírovat vlastní blog, od této myšlenky jsem upustil.

Takže co jsem tím vším chtěl říct? Prakticky asi nic. Je to jen takový jeden ze zbytečných článků. Kecám, není zbytečný. Právě jsem vám vzal několik minut svého času, takže worth AF... Teda vlastně seeda väärt sest kurat!
Možná jste hledali něco prozaičtějšího jako, že se články nesypou, protože nechodím teď do kina (no dobře, to asi prozaičtější moc není), nebo že pracuji na nějakém větším projektu. Vězte, že do kina chodím stále a chci se s vámi již dlouho podělit o filmy jako Suicide Squad (zdravím J.J. Noši), Darebák jedna, Logan, Kong a spoustu dalších. Co se těch větších projektů týče- čtete vůbec někdy můj blog?? Celý můj život je jeden velký projekt.

No a jak to tedy bude s blogem? Střížův blog je něco jako opar. Rok nebo dva ho léčíte a když to nečekáte, vrátí se zpátky.

A ne, dneska si kachnu opravdu nedám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama