Anti-anti-Valentýn

16. února 2015 v 13:28 |  Můj Blog
Ehm. Jak jen začít? Pravděpodobně od začátku. Což je na mé poměry poměrně nezvyklá situace... Řekl bych. Ano, je sice po Valentýnu, ale na druhou stranu, kdy vybrat lepší termín? Vše před středou moc brzo, středa je malý pátek, takže jste pravděpodobně byli zase na káry, čtvrtek je čtvrtek (Naruto!), pátek máte pravděpodobně automaticky nastaven do kvality obrazu 120p a v sobotu byl Valentýn, takže jste všichni byli zajisté opilí... láskou samozřejmě... ehm. Takže až se probudíte s Kocovinou (nebo jakkoliv se ta holka jmenovala- placák, brácho!), tenhle článek pro tebe bude řádný detox. Tak nějak...



No dobrá, detox asi ne, jelikož se nebudu zabývat tématy jako "vyspala se se mnou, chci ji požádat o ruku", "poznali jsme se přes kámoše a za dva dny už jsme se líbali, myslím, že je to ta pravá na celý život", nebo "no a co, že stavím Warmog na Katarinu?!". Ne ne, kdepak. Takové vyplachovačky mozku jsou fajn, ale nebudu přece brát práci 50 odstínům šedi.

Začnu tedy asi tím, co jsem řekl už zhruba před rokem. Nikdy jsem nikomu nic nenutil a ani v tom nehodlám začínat, ale pokud tvrdíte, že neslavíte ten "americký svátek" jste pokrytci a pozéři (no a taky vás tak trošku sere to, že máte rande s Ančou Dlaňovkou popřípadě fotkou Iana Somerhaldera oblepenou na okurce z ebay, u které byl popisek, že se na ni jednou kdysi dávno podívala teta Ianovi babičky- teda asi). Fajn, teď jsem vás urazil. Další krok je vysvětlení. Takže ehm... Jsou zde 2 největší kritéria:

Nebudu slavit americký svátek!
Nejsem žádný knihomol (maximálně jsem sem tam tak na mol), ale napsat do googlu "Valentýn původ" není zase tak náročné. Co se dozvíte je to, že tenhle svátek má kořeny ve starověkém Římě. Ano, sem tam se zde i něco přiučíte. Ze stejného hlediska je od vás pokrytecký i fakt, že rozhodně vlastenci nejste. Čumíte na americké filmy, hrajete kanadské hry, díváte se na japonské anime a i to do čeho právě čumíte rozhodně nebylo vyrobeno u nás. Vím, že míchám do kupy trošku jablka a hrušky, ale odkazovat se na to, že je to americké je tedy hodně jakožeee... nezvonil vám právě iPhone? Přiznám se ale, že je tu jedna věta, na kterou bych vám asi nedokázal oponovat. Řekněte mi "My máme první máj," a máte bod.

Lidé, kteří se mají rádi si to nemusí dokazovat jen jednou ročně!
Zaprvé neřvi po mně. Je tam vykřičník a to znamená, že křičíš! A teď už křičím i já. Ach, ten skupinový nátlak. No každopádně věc se má tak, že bychom měli být oslavovat, že jsme živí každý den, ne jen na narozeniny (to, že se každý den zřídíte pod obraz, není oslava toho, že žijete), měli bychom být štědří celý rok, ne jen na Vánoce, měli bychom uctívat naše matky a otce každý den, ne jen na jejich den. Takhle bych mohl pokračovat až do posledního dílu Ulice (nemyslím současného, ale toho opravdu posledního, který bude natočen- a všichni víme, že ten bude natočen a odvysílán, až lidé dostanou rozum- takže to jen tak nebude).

Vlastně je tu ještě jeden takový nepsaný skrytý důvod. A to, že se v určitou dobu všichni rozhodli jít proti proudu. A jelikož všichni uchcávali z Valentýna jako domov důchodců po návštěvě ochutnávek nápojů v Tescu, rozhodl se nějaký kreativec, že bude Valentýn zkrátka bojkotovat, protože chce být jedinečný. Nechce být přeci mainstream. Ha! Tak nějak jste si toho ani nevšimli, ale všichni jste chtěli být tak strašně "cool" a nejít s davem, že s tím davem nakonec jdete. Protože většina z vás (nalijme si čistého vína... možná raději whisky... jo definitivně whisky), valná většina z vás chce jen poukázat na to, jak i přes to, že jste nezadaní je vám to jedno a ne proto, že jste zatraceně nezadaní (hehe), ale protože máte zkrátka svůj vytříbený vkus a názor a Valentýn je pro vás shit.

A do téhle armády anti-Valentýnu já nepatřím. A ani patřit nechci. Vždyť právě díky tomuto skvělému a úžasnému svátku běhá venku tolik zoufalých, láskou zklamaných, naivních slečen. Pak jsou tu sice ty druhé, které mají strašnou averzi na všechno, co dokáže pouhým vzrušením nabýt objemu, ale i ty se dají ooo... kouzlit. Okouzlit, bylo to slovo, co jsem hledal... Long story short jsem členem Anti anti-Valentýnu. Protože vyrušit ty dvě anti je hrozně nudné. A víte, co je ještě nudné? Ano, 50 odstínů... No dobře, nebudu kritizovat ten film, jelikož, co nevidím, neslyším, neokusím, nekritizuji.

Popravdě jsem tomuto "fenoménu" chtěl věnovat celý jeden článek, ale vzhledem k tomu, jak to parádně vystihla recenze/komentář na čsfd, kterou jste zajisté všichni četli, postrádá to smysl. Takže jen ve zkratce. Poslední půlrok tlačíte na výsluní filmovou adaptaci knihy, pojednávající o nevýrazné průměrné holce, do které se čirou náhodou zamiluje pohledný multimiliardář. Ehm. Nutno podotknout, že autorka (soudě dle google obrázků) nevypadá 2x (ani 3x) vábně dokonce i po komerčním úspěchu, kdy už na takové lidi většinou najmou štáb maskérů o velikosti Měsíce zaraženého do prdele Kim Kardashian. Čekám epidemii lidí, kteří si začnou zapisovat své mokré sny.

A pak, že čtvrtí Transformeři byli přeplácaným nesmyslem... ehm...

"Každý svátek je jen otázkou míry komerce..."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama